Německo (království, císařství, republika)
Německo (Prusko) – Teutoni = první historicky doložený germánský kmen, původně obývající Jutsko (dnes Dánsko a Šlevicko-Holštýnsko (druhé latinské označení Německa), označení diutisk = lidový (gótsky tiuda, germ.: diut, diet = lid), bylo ve staré době označení pro němčinu na rozdíl od latiny vzdělanců.
Diutisk = dütsch – deutsch (dojč) byli poraženi v r. 102 př. Kr. vojevůdcem Mariem.
Fridrich II. (Bedřich) Veliký (1712 – 1786), pruský král, rozšířil Prusko, ve válce o rakouské dědictví dosáhl vítězství náhlými výpady. V sedmileté válce byl poražen koalicí (Rakousko, Rusko, Francie, Švédsko, Dánsko) a uvažoval o sebevraždě.
Rusové obsadili v říjnu 1760 Berlín a ruská carevna Kateřina II. Veliká, nepodporovala ani Koalici ani Prusko. Fridrich uzavřel mír v Hubertsburgu, po rozpadu Koalice získal vyjednáváním většinu území o která přišel během války.
Sasko – knížectví Saxonia (Sachsen)
Kolín nad Rýnem – Köln an der Rhein (a. Rh.), původně římské město Colonia Agrippinensium, pravděpodobně pojmenované podle matky císaře Nera Agrippiny, založené (kolonizovaná) osada na břehu Rýna v Germánii.
Mohuč – Mainz, římské město Moguntiae
Trevír – Augusta Trevirorum = vznešené město triumvirů. Město založili Římané.
Král Chlodvík (Ludvík) přijal v roce 496 v Remeši křest.
Grunwald, Grünwald (Grunvald, vesnice u Mazurských jezer 150 km od Varšavy, Teutoni ji nazývali Tannenberg – Tanne = jedle, jedlová hora), 15. 7.1410 zde v boji polskolitevská vojska porazila v bitvě Řád německých rytířů OT, kteří chtěli donutit násilím ke křesťanství pohanské Prusy (původní pruské kmeny byly příbuzné s Litevci, Finy a Uhry).
Této bitvy se v polském vojsku zúčastnil i český lapka, nájemný vrah, žoldnéř a dobrodruh Jan Žižka z Trocnova, pozdější husitský vojevůdce, autor vozové hradby. V této bitvě ztratil své první oko.
Ve válkách přišli Poláci o většinu území, v srpnu 1914 tady zvítězili Němci nad Rusy a zabrali toto území pro Východní Prusko, ke konci 2. světové války (21. 1. 1945) Grunwald dobyli Rusové a zvítězili nad německými vojsky. Východní Prusko mělo 30.000 km² (ČR má 78.864 km²)
Poznaň (Posen) polské město bylo do r. 1918 součástí Pruska, stejně i Gdaňsk (Danzig)
Martin Luther (Luter) * 1483, + 18. 2.1546, německý církevní reformátor, původně katolický augustiniánský mnich, podle něho byla pojmenovaná církev luteránská (později evangelická), 31.10.1517 (Den reformace) přibil na dveře zámeckého kostela ve Wittenberku 95 tezí (Disputace k objasnění moci odpustků).
Město Wittenberg po jeho smrti dostalo jeho jméno (oficiální název města: Lutherstadt Wittenberg).
R. 1525 se ještě jako katolický mnich oženil s dominikánskou řeholnicí Kateřinou von Borovou (měli 6 dětí). Císař Karel V. se snažil na sněmu v Augsburku r.1530 usmířit rozpory mezi církví a Lutherem. Ten trval na doslovném výroku, že chléb je Kristovo tělo a víno je jeho krev, dokument zv. Augsburské vyznání (a.v.) církev odmítla a luteráni se vydali vlastní cestou.
Augsburský náboženský mír uzavřen 25. 9.1555 mezi císařem Karlem V. a říšskými protestantskými stavy ve městě Augsburk (hrad císaře Augusta) u Mnichova. Uznáno ve Svaté římské říši luteránské náboženství, nazvané augšpurkská konfese (vyznání).
Uzákoněna protestantská zásada: „cuius regio, eius religio“ = koho vláda, toho náboženství“, která znamenala, že panovník určil poddaným jaké náboženství (církev) mají vyznávat, většinou to bylo to, které vyznával panovník.
Vilém I. pruský král, ve francouzském Versailles prohlášen německým císařem 18. 1.1871, vládl do r. 1888.
Vilém II. 1888 – 1918.
Německo-rakouské obsazení ruského Polska a Litvy 1. 7.1915 (1. světová válka).
Vyhlášení samostatného Polského království 5.11.1916 Německem a Rakousko-Uherskem.
Vyhlášení samostatnosti Litvy 24.12.1917.
Brestlitevský mír mezi Německem a Ruskem 3. 3.1918, kdy Rusko opustilo Polsko, Finsko, Ukrajinu a Pobaltí
Křišťálová noc z 9. na 10.11.1938, židovský pogrom v Německu, připojeném Rakousku a českém pohraničí, bylo vypáleno více než 200 synagog (např. v Liberci), několik desítek Židů bylo zabito, desetitisíce skončili v koncentrácích, název vznikl podle rozbitých křišťálových lustrů ze synagog a podle rozbitých výloh židovských obchodů.
Wilhelm Gustloff německý parník, který vyplul 30. 1.1945 ze Gdyně se 7.000 civilními uprchlíky na palubě, druhý den byl objeven sovětskou ponorkou S-13 ta na něj vypálila tři torpéda s nápisy: Za ródinu (za vlast), za sovětskij narod, za Leningrad, parník se za hodinu potopil a s ním 4.000 lidí (na Titaniku zahynulo 1517 osob), 12. 2.1945 byl torpédován parník General von Steuben, na jeho palubě bylo 2.680 civilistů, zachránilo se 630 osob, 16. 4.1945 vypálili Sověti torpéda na parník Goya se 7.000 uprchlíky, zachráněných 165 osob.
Rudá vlajka nad Reichstagem 30. 4.1945 zavlála ve 14.30 vztyčená četařem (seržantem) Michailem Mininem (* 1922, + 10. 1.2008 Pskov v Rusku, ve věku 85 let), na propagačním filmu je při vztyčení vlajky seržant (četař) Jegorov a Kantarija, kteří vylezli na kopuli v květnu 1945, v době, kdy bylo v Berlíně bezpečno a hlavně byli prověřeni jako zodpovědní členové strany.
Kapitulace Německa 8. 5.1945 v 8.00 hodin, kdy ji oznámil maršál Keitel.
Rozdělení Německa z rozhodnutí vítězných mocností USA, Velké Británie, Francie a Sovětského svazu (Rusko), poválečné Německo a hlavní město Berlín bylo rozděleno na 4 zóny, na území tří západních zón vznikla 20. 9.1949 Spolková republika Německo (SRN) s hlavním městem Bonnem, ze Sovětské zóny vznikla 7.10.1949 Německá demokratická republika (NDR) s hlavním městem Berlínem (2/3 rozděleného města – sovětská zóna).
3.10.1990 se spojil po 45 letech komunistický stát Německá demokratická republika (NDR) se Spolkovou republikou Německa (SRN – Spolková republika Německo). V komunistických zemích byl používán nepřesný název Německá spolková republika – NSR).
1996 – nová pravidla německého pravopisu.
---------------------------------------------------------------------------------
Dynastie a panovníci na území Německa
420 - 751 Merovejci
751 - 987 Karlovci - západofrancká říše (Francie)
843 - 911 Karlovci - východofrancká říše (Německo)
826 - 876 Ludvík (Ludwig) II. Němec (od 826 král bavorský, od 843 východofrancký)
876 - 880 Karloman (král bavorský)
876 - 882 Ludvík III. (král východofrancký)
876 - 887 Karel III. Tlustý (král francký, od 879 italský, od 881 císař římský, od 882 východofrancký)
877 - 899 Arnulf Korutanský (král východofrancký, od 896 císař)
900 - 911 Ludvík IV. Dítě (král východofrancký, poslední z dynastie)
911 - 918 Konrád I. Franský
919 - 1024 Liudolfinové, Ottoni - saská dynastie
919-936 Jindřich I. Ptáčník
936-973 Ota I. (od 962 císař)
973-983 Ota II. (od 961 král, od 967 císař)
983-1002 Ota III. (od 996 císař)
1002-1024 Jindřich II. (od 1014 císař)
Dynastie sálská - Jindřichovci
1024 - 1039 Konrád II. (od 1027 císař)
1039 - 1056 Jindřich III. (od 1046 císař)
1056 - 1106 Jindřich IV. (od 1084 císař, sesazen)
1077 - 1080 Rudolf Švábský (cizí dynastie; protikrál)
1081 - 1088 Hermann Lucemburský (cizí dynastie; protikrál, vzdal se trůnu)
1087 - 1093 Konrád (sesazen)
1106 - 1125 Jindřich V. (od 1111 císař, poslední z dynastie)
1125 - 1137 Lothar III. (Saský) (od 1133 císař)
1138 - 1254 Hohenštaufové
1138 - 1151 Konrád III.
1151 - 1190 Friedrich I. Barbarossa (Bedřich Rudovous, od 1155 císař). Po otci Štauf, po matce Velf. Synovec Konráda III. V roce 1162 dobyl Milán za účasti českého knížete Vladislava II. Bedřich utonul při koupání v řece Salef v Malé Asii (dnes v Turecku) na výpravě do Palestiny.
Velfové = Guelfové, Štaufové = Ghibellini.
1190 - 1197 Jindřich VI. (od 1191 císař)
1198 - 1208 Filip Švábský
1198 - 1215 Ota IV. (cizí dynastie; od 1209 císař, vzdal se trůnu)
1212 - 1250 Friedrich II. (od 1220 císař)
1246 - 1247 Jindřich Raspe (jiná dynastie; protikrál)
1247 - 1256 Vilém Holandský (jiná dynastie; protikrál)
1250 - 1254 Konrád IV. (poslední z dynastie)
1257 - 1308 volení králové
1257 - 1272 Richard Cornwallský
1257 - 1284 Alfons Kastilský
1273 - 1291 Rudolf I. Habsburský
1292 - 1298 Adolf I. Nasavský
1298-1308 Albrecht I. Habsburský
1308 - 1437 Lucemburkové
1308 - 1313 Jindřich VII. Lucemburský (od 1312 císař)
1314 - 1347 Ludvík IV. Bavor (cizí dynastie; od 1328 císař)
1314 - 1330 Friedrich Sličný Habsburský (cizí dynastie; protikrál)
1347 - 1378 Karel IV. (od 1355 císař)
1378 - 1400 Václav I. (český král Václav IV., sesazen)
1400 - 1410 Ruprecht Falcký (cizí dynastie)
1410 - 1411 Jošt Moravský (protikrál)
1410 - 1437 Zikmund Lucemburský (od 1433 císař)
1438 - 1740 Habsburkové
1438 - 1439 Albrecht II.
1440 - 1493 Friedrich III. (od 1452 císař)
1493 - 1519 Maxmilián I. (od 1508 císař)
1519 - 1556 Karel V. (od 1530 císař, vzdal se trůnu)
1556 - 1564 Ferdinand I. (od 1556 císař)
1564 - 1576 Maxmilián II. (od 1564 císař)
1576 - 1612 Rudolf II. (císař)
1612 - 1619 Matyáš (císař)
1619 - 1637 Ferdinand II. (císař)
1637 - 1657 Ferdinand III. (císař)
1658 - 1705 Leopold I. (císař)
1705 - 1711 Josef I. (císař)
1711 - 1740 Karel VI. (císař)
1740 - 1742 interregnum (bezvládí)
1742 - 1745 Karel VII. Bavorský (cizí dynastie)
1740 - 1806 Habsbusko-Lotrinkové
1745 - 1765 František I. Štěpán Lotrinský (císař)
1765 - 1790 Josef II. (císař)
1790 - 1792 Leopold II. (císař)
1792 - 1806 František II. (císař, vzdal se titulu)
1640 - 1888 Hohenzollernové v Prusku (králové)
1701 - 1713 Freidrich I. (od 1688 braniborský kurfiřt)
1713 - 1740 Friedrich Vilém I.
1740 - 1786 Friedrich II. Veliký
1786 - 1797 Friedrich Vilém II.
1797 - 1840 Friedrich Vilém III.
1840 - 1861 Friedrich Vilém IV.
1861-1888 Vilém I. (od 1871 císař německý)
1871 - 1918 Hohenzollernové v Německé říši (císaři)
1871 - 1888 Vilém I. (1871-1890 kancléř Otto kníže von Bismarck)
1888 Friedrich III.
1888-1918 Vilém II.
Německá republika - prezidenti
1919-1925 Friedrich Ebert
1925 Walter Simons
1925-1934 Paul von Hindenburg
Kancléři Německa
1933-1945 Adolf Hitler (rozpoutal 2. světovou válku)
1945 Karl Dönitz
Německá Demokratická republika (komunistická) - prezidenti
1949-1960 Wilhelm Pieck
Předsedové státní rady
1960-1973 Walter Ulbricht
1973-1976 Willi Stoph
1976-1989 Erich Honecker
1989 Egon Krenz
1989-1990 Manfred Gerlach
3.10.1990 se sjednotily oba německé státy. Z Německé demokratické republiky se stalo 5 spolkových zemí.
Spolková republika Německo - prezidenti
1949-1959 Theodor Heuss
1959-1969 Heinrich Lübke
1969-1974 Gustav Heinemann
1974-1979 Walter Scheel
1979-1984 Karl Carstens
1984-1994 Richard von Weizsäcker (3.10.1990 se sjednotily oba německé státy).
1994-1999 Roman Herzog
1999-2004 Johannes Rau
2004-2010 Horst Köhler
2010-2012 Christian Wulff
od 2012 Joachim Gauck
