Polsko
Polská vlajka má od r. 1997 na bílém poli znak orla (z Godłem) (stejné vlajky: Horní Rakousy, Tyroly, Čechy do r. 1920, 1990-1992, Karlovy Vary, Cheb, Liberec, Durynsko, Kantábrie ve Španělsku)
knížectví, království, republika (Polska Rzeczpospolita), 95% katolíků, 2% pravoslavných, 2% protestantů, 1% ateistů, rozloha 312 677 km²
měsíce: 1. styczeň; 2. luty; 3. marzec; 4. kwieceň; 5. maj; 6. czerwiec; 7. lipiec; 8. sierpeň; 9. wrzesieň; 10. pazdiernik; 11. listopad; 12.grudzień
svátky: 1. 1. Nowy rok, Wielkanoc, Lany poniedziałek (velikonoční pondělí), 3. 5. Dzień konstytucji (ústava v r. 1791), Boże Ciało, 15. 8. Wniebowzęcie Naświetszej Marii Panny, 1.11. Wszystkich Świętych, 11.11. Święto Niepodlegości (Den nezávislosti v r. 1918), 25.12. Boże Narodzenie, 26.12. Szczepana
hlavní město:
Poznaň do r. 1000
Hnězdno 1000 – 1320
Krakov 1038/1320 – 1596
Varšava od r. 1596, v r. 1200 knížecí hradiště, od r. 1300 město, od r. 1424 centrum Mazovského knížectví, sídlo Sejmu (sněm založen v r. 1493), v r. 1573 zde byl poprvé zvolen polský král Zikmund III. Vasa, od r. 1596 hlavní město polsko-litevského království.
6. století – na území dnešního Polska žili kmeny: Polané, Slezané, Vislané (území Malopolska), Mazované, Pomořané (jejich potomci Kašubové zde žijí dodnes).
Jihozápad Polska byl součástí Sámovy říše, říše Velkomoravské a Českého knížectví a království.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Události v Polské historii
Katedrála sv. Václava a Stanislava na Wawelu v Krakově postavena v r. 1020. V roce 1039 ji částečně zničil český kníže Břetislav. Zde byl umístěn královský poklad i korunovační klenoty Boleslava Chrabrého, které dostal v r. 1000 darem od císaře Oty III.
dobytí Hnězdna v r. 1039 českým knížetem Břetislavem I., který uloupil a odvezl do Prahy ostatky sv. Vojtěcha, Radima a Pěti bratří benediktinů (Benedikt, Jan Gradenig, Matouš, Izák a laik Kristin, + 1003).
vojenská výprava Čechů proti Polákům v r. 1068 se sešla na vrchu Dobenín u Václavic na Náchodsku, zde byl na zemském sněmu zvolen 7. pražský biskup Jaromír Přemyslovec
vpád do Čech v r. 1073
boj o polský trůn v r. 1103 mezi polskými rody, zúčastnil se i český kníže Bořivoj II., za to vpadli Poláci v srpnu 1104 na Moravu
vpád do Polska v r. 1107, český kníže Svatopluk přivezl vypuzeného knížete Bořivoje II.
rozpad Polska po r. 1137: Polské království, Velkopolsko, Malopolsko, Mazovsko,Gdaňské přímoří, Štětínské pomoří, Kujavsko, Slezské knížectví
vpád do Polska, německý císař Bedřich (Fridrich) I. Barbarossa napadl v r. 1157 krále Boleslava IV. Kadeřavého, český kníže Vladislav II. mezi nimi sjednal mír
spor o polský trůn mezi Boleslavem IV. Kadeřavým a Měškem III. Starým, německý císař Bedřich (Fridrich) I. Barbarossa a český král Vladislav II. je smířili bez boje
Řád Panny Marie Jeruzalémské (později zvaný Řád německých rytířů) poslal v r. 1215 do Pobaltí 177. papež Inocenc III., aby obrátil na víru pohanské Prusy, rytíři se usadili u ústí řeky Visly
Řád mečových rytířů na Litvě byl poražen v r. 1236, zbytek mečových rytířů se spojil s Řádem německých rytířů v r.1237
boj s Mongoly v r. 1241, okupovali jih Polska (Krakov a Vroclav), mongolští Tataři chána Ogotaje porazili pod vedením velitele Bátúa 9. 4.1241 vojska knížete Jindřicha Slezského u města Legnice (100 km severně od Dvora Králové), české Kladsko bylo ohroženo, v červnu 1241 byli Mongolové poraženi u Sv. Hostýna, o této bitvě se zmiňuje RK
Vladislav, syn lehnického knížete Jindřicha II. se stal v letech 1265 – 1267 solnohradským (salcburským) arcibiskupem
český král Václav II. vpadl 13. 8.1292 do Sandoměře a Kujavska proti Vladislavu I. Lokietkovi
Universita v Krakově založena 12. 5.1364
Polsko – litevská unie 1385 – 1572, vláda Jagellonců, litevských knížat, záštita proti rozpínavosti ŘNŘ
Grunwald, Grünwald (Grunvald, vesnice u Mazurských jezer 150 km od Varšavy, Teutoni ji nazývali Tannenberg – Tanne = jedle, jedlová hora), 15. 7.1410 polskolitevská vojska, podporovaná ruskými a českými vojáky, porazila v bitvě Řád německých rytířů OT, kteří chtěli donutit násilím ke křesťanství pohanské Prusy (původní pruské kmeny byly příbuzné s Litevci, Finy a Uhry), v této bitvě se v polském vojsku zúčastnil i český lapka, nájemný vrah, žoldnéř a dobrodruh Jan Žižka z Trocnova, pozdější husitský vojevůdce, autor vozové hradby, v této bitvě ztratil své první oko, ve válkách přišli Poláci o většinu území, v srpnu 1914 tady zvítězili Němci nad Rusy a zabrali toto území pro Východní Prusko, ke konci 2. světové války (21. 1. 1945) Grunwald dobyli Rusové a zvítězili nad německými vojsky. Východní Prusko mělo 30.000 km² (ČR má 78.864 km²)
Zikmund Korybut (Žygmunt Korybutovič), v letech 1422 – 1427 český král (protikrál?), litevský kníže, synovec polského krále a litevského velkovédy vstoupil do Prahy 17. 5.1422 jako zástupce „vyžádaného českého krále“ velkoknížete Vitolda, aby se ujal úřadu zemského správce Českého království, jeho českým poradcem se husita stal Bořek z Miletínka, 1. 8.1422 byl na husitském sněmu v Čáslavi prohlášen českým králem, na nátlak císaře Zikmunda Lucemburského byl v březnu 1423 odvolán velkoknížetem Vitoldem, protože král Vladislav II. Jagelo i velkokníže Vitold slíbili 25. 3.1423 v Kežmarku císaři pomoc, rytíř Kostka z Postupic mu jménem pražských měst nabídl českou korunu 15. 2.1424, zatčen Sirotky a Tábority 17. 4.1427 a vězněn na hradě Valdštejn u Semil (postavil Jaroslav z Turnova, syn sv. Zdislavy), v důsledku válek byl v září 1428 vyhoštěn z Čech
Spanilé jízdy – výpravy husitských vojsk do okolních zemí: Rakousko, Horní Uhry – Slovensko, Německo, Lužice, Polsko, Slezsko 1429 – 1430, 1432 – 1433, Pomoří, podle polských kronikářů poškodili kopím v r. 1433 slavný obraz Panny Marie Čenstochovské
žádost polskému králi, Kutnohorský sněm vyslal 12 husitských „vládců“, aby požádali o zprostředkování smíru mezi církví a hustity
Polsko-uherská unie 1440 – 1444
Mikuláš Koperník * 1473 Toruň, + 1543, polský (pruský) kněz, kanovník, astronom, v r. 1543 zveřejnil spis „De revolutionibus orbium coelestium“ (o oběhu světů nebeských), kde popsal heliocentrickou soustavu. Žil a pracoval ve Fromborku, kde bylo hvězdářské centrum. Pohřben v katedrále ve Fromborku. Jeho kostra byla nalezena v r. 2005.
polsko – rusko – švédská válka v letech 1558 – 1582 o východní Pobaltí (livonské války) na území ŘNŘ, skončila porážkou Ruska (car Ivan IV. Hrozný)
Livonsko, Lotyšsko, Estonsko a Kuronské knížectví, území řádu mečových rytířů bylo opět prohlášeno polským lénem (v r. 1236, 1454)
Lublinská unie 1569 – 1572, smlouva o společném panovníkovi Polska a Litvy byla podepsána v Lublinu 28. 6.1569, rozpadla se smrtí krále Zikmunda II. Augusta, poprvé byl použit název Rzecz pospolita Polska (věc společná Polska)
od r. 1573 král volený šlechtou a zástupci stavů, Sejm (sněm) jmenoval komisi pro kontrolu krále
polsko-švédské války 1592 – 1604 povstání švédských protestantských stavů, začátek válek, ve kterých Polsko ovládlo východní Pobaltí
Warszawa (Varšava) se stala v r. 1596 hlavním městem Polského království
Brest-litevská unie, v r. 1596 vznik uniatské církve (řeckokatolické) v ukrajinských pravoslavných (ortodoxních) oblastech, smlouva byla podepsána v hraničním městě Brestu litevském
povstání ve Finsku proti Zikmundu III. Vasovi v letech 1596 – 1597
Sejm si rozšířil pravomoci a práva proti králi
povstání v Rusku 1610 – 1612, ozbrojená lidová armáda dobyla Kreml a donutila polskou vládu v Moskvě ke kapitulaci, pak se vojáci vydali do ulic města a osvobodili Moskvu
Filaret Fjodor Romanov pravoslavný patriarcha v Moskvě zatčen a uvězněn při povstání, propuštěn Poláky v r. 1618, kdy Rusko podepsalo příměří s Polskem
Riga byla v září 1621 dobyta Švédy a zabrána Polákům, v r. 1625 Švédové obsadili zbytek Livonska, v září 1629 zprostředkovala Francie příměří Polska se Švédskem, v r. 1634 podepsalo Polsko s Ruskem mírovou smlouvu
povstání kozáků na Ukrajině v letech 1648 – 1654 proti polské šlechtě, po vítězství kozáků byla Ukrajina připojena k Rusku (neúspěšné povstání před 58 lety v r. 1596), v r. 1654 odstoupilo Polsko Livonsko Švédsku
polsko-švédská válka 1655 – 1660, Poláci, které podporovalo císařské vojsko Ferdinanda III., vytlačili Švédy z Polska, 26. 4.1656 vyhořelo Leszno (Lešno), působiště J. A. Komenského, ten přišel o mnoho svých rukopisů a bohatou knihovnu, v květnu 1660 podepsali Švédové a Poláci mír, Východní Pobaltí přičleněno k Švédsku, Východní Prusko k Braniborsku (samostatné Pruské vévodství v r. 1667)
obsazení Polska švédskými vojsky v r. 1665
rozdělení Ukrajiny v r. 1667 mezi Rusko a Polsko, pravý břeh k Polsku, levý břeh k Rusku, podepsání příměří, v r. 1686 bylo potvrzeno na „věčný mír“
Karlovický mír 26. 1.1699 protiturecké koalice (Rakousko, Polsko a Benátky) s poraženou Osmanskou říší, Polsko získalo část Ukrajiny
válka Švédska a koalice (Rusko, Dánsko, Polsko) 1700 – 1721, koalice zvítězila
smlouva o svobodě vyznání ve Slezsku 1. 9.1707 mezi císařem Josefem I. a švédským králem Karlem XII., kdy císař dovolil evangelíkům augšpurského vyznání stavět kostely, postaveno 6 kostelů (Těšín, Hirschberg = Jelenia Góra)
válka o polské dědictví 1733 – 1735, proti králi Stanislavu Leščyňskému byl Fridrich August III. (* 17.10.1696, + 5.10.1763) podporován Ruskem a Rakouskem, císař Karel VI. ztratil v bojích s Francií a Španělskem Neapolsko a Sicílii, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pobývala ruská vojska, 18.11.1738 podepsal císař mírovou smlouvu s Francií, která ukončila válku o dědictví polské, král Stanislav dostal od Francie vévodství lotrinské a barské, po jeho smrti se vrátilo opět Francii
1. slezská válka 1740 – 1742, polský král August III. Saský a pruský král Fridrich II. obsadili Slezsko, a 3. 1.1741 vpadli do Vratislavi (Breslau, Wroclaw), 11. 6.1742 podepsala česká královna Marie Terezie vratislavský mír s pruským králem Fridrichem II. a ten získal Kladsko a Slezsko (bez Opavy a Těšína), polský král August III. Saský odvolal svá vojska z Čech
2. slezská válka 1744 – 1745, obsazení Prahy, potvrzení podmínek z roku 1742
obsazení Vratislavi rakouskými vojsky Marie Terezie 1. 9.1757, odvetou obsadil Moravu pruský král a zvítězil ve Slezsku 22. 5.1758, rakouský generál Laudon obsadil Kladsko 26. 7.1760, prohrál a Slezsko trvale připadlo Polsku
občanská válka v letech 1768 – 1772, do které se vmísilo Prusko, Rusko a Rakousko
Jan Henryk Dąbrowski (Jan Jindřich Dombrovský/Dabrovský), polský generál, tvůrce polských legií, 20. 1.1797 vyzval Poláky k povstání a podpoře republikánské Francie
povstání proti carskému útisku 29.11.1830, obnovení polské nezávislosti, povstání bylo potlačeno v r. 1831, car vší Rusi Mikuláš I. Pavlovič (1825 – 1855) vydal 14. – 26. 2.1832 novou polskou ústavu (Statut polského carství), kde potvrdil nerozlučnost spojení Polska s Ruskem
povstání Petra Ščegněnného (Piotr Ściegienny) v letech 1842 – 1844 bylo krutě potlačeno
povstání Eduarda Dembrovského (Edward Dąbrowski) v Krakově 22. 2.1846, ještě v ten den potlačeno
Velkopolské povstání v Poznani 20. 3.1848, potlačeno vojsky cara Mikuláše I.
Fryderyk Franciszek Chopin (Fridrich – Bedřich František Šopén), * 22. 2.1810 Zelazowa Wole u Varšavy, + 17.10.1849 Paříž, kde žil od r. 1830, polský hudební skladatel a klavírní virtuos, zapojil se do povstaleckého hnutí. Zemřel na tuberkolózu
Juliusz Słowacki (Julius Svovacki / Slovacki), polský spisovatel, + 1849
rolnická reforma v pruském záboru, 2. 3.1864 se polští rolníci stali skutečnými vlastníky půdy na které pracovali, začali odvádět dávky
Jaroslaw Dąbrowski (Dembrovský), polský bojovník za národní nezávislost, vojenský velitel Pařížské komuny, zabit 23. 5.1871. Vyzýval Poláky k podpoře revoluce ve Francii.
Adam Bernard Mickiewicz * 24.12.1798, + 26.11.1885, polský básník. Stal se obětí cholery v Cařihradě. Pohřben v Krakově.
povstání v Lodži v červenci 1905.
povstání v Polsku 20.12.1905 – 1. 1.1906 bylo zmařeno zatčením loďařských předáků.
I. slovanský sjezd 12. – 17. 7.1908 v Rakousku, zúčastnili se zástupci všech Slovanů v Rakousku-Uhersku (Poláci, Slováci, Češi, Bulhaři, Srbové, Chorvati, Rusové).
1. světová válka 1914 – 1918, české země zapojeny do války jako součást Rakouska-Uherska, začala zavražděním následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este a jeho manželky Žofie Chotkové (+ 28. 6.1914 Sarajevo v Bosně), 6. 8.1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Rusku, skončila 11.11.1918 úplným rozpadem Rakouska-Uherska a vyhlášením Polské a Rakouské republiky.
německo-rakouské obsazení ruského Polska a Litvy 1. 7.1915 (1. světová válka)
vyhlášení samostatného Polského království 5.11.1916 Německem a Rakousko-Uherskem.
Henryk (Jindřich) Sienkiewicz * 5. 5.1846, + 15.11.1916 Švýcarsko. Nositel Nobelovy ceny za literaturu v r. 1905. Spisovatel historických románů: Ohněm a mečem (1883-84), líčí boj polské šlechty při potlačení povstání v 17. století. Potopa (1886), odpor Poláků proti Švédům. Pan Wolodyjowski (1887-88), popisuje polsko-tureckou válku. Quo vadis (1896), z Říma v době Neronava pronásledování křesťanů. Za toto dílo dostal Nobelovu cenu. Křižáci (1897-90), o bojích v 15. století. Pouští a pralesem (1911), román pro mládež o chlapci a dívce, kteří se ztratili svým rodičům a byli uneseni Araby. Převoz jeho ostatků přes Prahu se stal slovanskou a polskou manifestací.
vyhlášení samostatnosti Litvy 24.12.1917
obnovení Polska vyhlásil 8. 1.1918 prezident USA Woodrow Wilson (1856 – 1924).
Brestlitevský mír mezi Německem a Ruskem 3. 3.1918, kdy se Rusko zavázalo opustit Polsko, Finsko, Ukrajinu a Pobaltí.
rozdělené části Polska do r. 1918: Rusko – Mikuláš II. (1868 – 1917), V. I. Lenin; Prusko: císař Vilém II. (1888 – 1918); Rakousko-Uhersko: bl. Karel I. (1916 – 1918).
